Říjen 2013

Vlkodlak// Rebecca "Becca" Gonzalles

30. října 2013 v 20:15 | Tokito

Rebecca "Becca" Gonzalles


Yangi's: 80
Č.Pokoje: 13

Věk: 258/20 let
Rasa: Vlkodlak
Schopnost: Živel vody - 100%
Ovladaní blesků - Dokáže ovládat blesky - 100%
Email: Zayu@seznam.cz

Vzhled: Nejsem ten typ člověka, který viniká nějak zvláštně. Obyčejné hnědé tuctové vlasy, které zasahují dp půli zad. Jemnější obličej. Dlouhé řasy zvýrazněné trochou řasenky. Mědové až žluté zářivé oči, orámované tužkou. Nevýrazný, možná větší nos. A sladký úsměv, který okouzlí neméně kluků. Na krku většinou nemívám nic. No, někdy se stae vyjímka a upevním si na krk provázek s kapkou. Ovšem vyhýbám se stříbku - pryč od něj! Nejraději nosím asi volnější třička všeho druhu - samozdřejmě v koukromí a nebo jen někde v kruhu přátel. Ven nosím mé oblíbené košile. Na zápěstí mívám různe náramky. Nejoblíbenější mám z bavlnek - náramky přátelstí. Nepohrdnu ani náramky s přicvakávacíma písmenkama. No a nazávěr? Docela miluju volný tepláky a nebo naopak úzlé legíny nebo rifle. Trošku matoucí, ale mám to ráda. Jsem asi 175 cm vysoká a váhu tu rači nezveřejňovat.

Povaha: Možná se zdám jako kamarádký typ. Je fakt, že několik dobrých přátel jsme měla, ale ztratila jsme je. Ale spíš mám ráda takovou tu samotu. Muziku, kreslení. Jsem docela až ledov klidný člověk, ake nemyslete si, dokážu se i naštvat. Toto má taky svoje následky, které nebývají moc hezké. Vím, že jsme taková, ale měnila bych ? Jednoduchá odpověď. NE. Jsem schopla lidi dlouho ignorovat, ale když mám někoho ráda, dám to znát. Nejsem úplně ledová mrcha.

Historie: Narodila jsem se rodičám v New Yorku. Bydleli jsme v krásném bytě. Prostorný, prostě skvělé. Vlastní pokoj s nádherným výhledem na město. Otec nebyl skoro doma, proto jsme žila většinou sama s matkou. Ovšem nebylo to jednoduche. Oba na mě kašlali. Chodila jsme do školy a hlavně na druhém stupni. Uzavěla jsme se do sebe. Sice jsme měla dobré přátele, ale ti mě zařali opouštět. Okusila jsem krutý světk. Sem tam jsme neodolala nutkání podtřezat si žíli a nekolikrát jsme skončila v nemocnici a doteť mám na zápěstí jizvy - levé zápěstí. Na pravém zápěstí jsme si asi v devítce nechala vytetovat Stay Strong a u palce kříž. Nelituju ničeho co jsem udělala. Nakonec jsme se dostala i na asi 6 měsíců do domova protože mě rodiče už nezvládali. Už jsem nebyla ta vymazlená holčička. Nakonec po šesti měsících jsem s evrátila do živata znovu ke svým rodičům. Už mi bylo docela jedno co se stane. V šestnácti letech jsem se vydala vnoci do lesa s ezáměrem už to skončit. No viděla jsme tam docela zvláštní stvoření no pro mě zvláštní. Nikdy jsme nic takového nevyladě. Byl to vlk... všiml si mě. Nadále už nevím co se stalo.. pak si jen vzpomínám na tu neskutečkou chuť něco zabít. Okusit krev. Zahant hlad. Zjistila jsme, že mě přeměnil..ve vlkodlaka. Zanedlouho jsme objevila svou schopnost. Neudržela jsem svůj hněv a zmrazila několik věcí. Tím jsme přišla na živel vody. Jakoby nic jsme se vrátila domů. Rodice ustrašení, kde jsme byla. Mě to bylo docela jedno zabouchla jsme se do pokoje a kreslila neznámého vlka. Nakonec jsem narazila na tuto školu, kde nebudu jakoby za exota se svou moi. Budu nezi svými. Tak uvidíme.. co přinese čas....


Co je to a jak na RPG?

30. října 2013 v 19:43 | Tokito

RPG (role play game) neboli hra na hrdiny se povětšinou hraje ve virtuálním světe, který je vymyšlený a upravený tak, aby vyhovoval typu a období hry. RPG se většinou hraje v knihách, fórech, chatech online a nebo, jako v tomto RPG, v knihách. Vymyslíte si postavu se vším všudy a potom tvoříte její příběh. Píšete, jak je oblečená, jak se cítí, na co myslí, jak se chová a co dělá a mnoho dalšího. Nejdůležitější věcí hraní RPG je představivost - bez té se neobejdete.

Jak hrát RPG

RPG se zde píše v herních knihách, jak už bylo zmíněno.
Píšeme v nich v přítomném čase (teď v tuto chvíli se to děje).

- Jak už bylo zmíněno v pravidlech, hrajeme jen za sebe.
- NEPÍŠEME smajlíky. Vše se snažíme co nejpodrobněji popsat.

Myšlenky se píšou do /"...."/
Činy postavy: *....*
Přímá řeč: Nepíšeme do ničeho, je volně.
Řeč mimo hru, poznámky atd. (se kterými to nebudeme přehánět) //...

Příklad:
*Vcházím do parku, koukám se všude kolem sebe* /"Ách, to jsou krásné květiny"/ *Po mé myšlence vidím známou tvář, je to Lukas.* Ahoj Lukas! *Křičím*

Vypravěč

Zda se někde objeví vypravěč, tak ho neignorujte a reagujte na něj. Zapomeňte na odmlouvání. Když vypravěč řekne, že Vaše postava spadla, tak prostě spadla. Není to proto, že by Vaší postavu chtěli zranit, ale proto, aby hru nějak oživili. Takže řeči jako "proč já?" atd. si, prosím, nechte.

Pokud by něco bylo nejasné, tak máte mnoho knih, kde se můžete na něco zeptat. Můžete se také zeptat na emailu nebo zde pod článkem.

Pravidla hry

30. října 2013 v 13:19 | Tokito

Přesto, že pravidla nejsou nikomu příjemná, tak v každé hře nějaká musí být. Bez pravidel, by zmizelo kouzlo hry. A proto prosím všechny hráče i nehráče, aby si pravidla přečetli a akceptovali je.

1, Když někam přijdu, tak musím také odejít. Jste například v Parku a najednou Vám dojde, že chcete hrát v Lese. Neexistuje, že se najednou vypaříte bez "bů" ani "bé". První v Parku napíšete, že odcházíte. Tudíž si uvědomte, že s jednou postavou nemůžete hrát ve třech knihách!

2, Knihy nebudeme demolovat spamy. Když zakopnu, tak stačí krátce zakřičet, a ne roztahovat tam svou zvukovou oktávu na celých pět řádků.

3, Hrajeme pouze za své postavy.

4, I ta Vaše postava se někdy může zranit, nemít pravdu atd. Proto prosím, nehrajme si na supermany, kteří jsou nesmrtelní a nezranitelní. Každý má svou schopnost ale i slabinu.

5, Šetřete Caps Lockem.

6, Nesmyslné hry jsou jako černé pastelky - na nic. Tudíž hrajte trochu, aby to mělo aspoň krapet inteligence.

7, Prosím, abyste reklamy a podobné věci necpali do oběhu stránky. Jako jsou například knihy, komentáře, chat. Od toho tu je jedna kniha, do které si házejte jakékoliv reklamy a podobné nesmysly.

8, Zabíjení jiných postav - ZÁKAZ! Jak by se líbilo Vám, kdyby někdo přišel, a zabil Vám postavu? Hm, asi moc ne. Samozřejmě, zda se dva hráči domluví, tak v tom nevidím problém.

9, Zákaz motání se ostatním do vymyšleného herního příběhu. Takže pokud někdo něco má rozehraného, je dobré se jich zeptat, zda se můžete přidat.

10, Zapomeňte taky na to, že postavy, které jsou lidi, budete přeměňovat, jak se Vám zachce. Tohle je taky dovoleno jen po domluvě hráčů.

11, Vždy musíte dát druhé postavě, se kterou hrajete, volnost k odpovědi. Takže když spoluhráči podkopnete nohy, tak nepište, že spadl, ale nechte ho, aby si to dodělal dle sebe. Buď se rozhodne spadnout a zlomit si nohu, a nebo jen zavrávorá, a zamračí se na Vás.

12, Sprosté vyjadřování není zakázáno stejně jako milostné scénky, ale prosím, šetřete s nimi. Nepotřebujeme v každé knize buď skupinku, která na sebe pokřikuje různými přezdívkami, a nebo páry, které popisují své něžné choutky.

Upír// Matthew Hartley

29. října 2013 v 20:21 | Tokito

Matthew Hartley



Yangi's: 88
Č. Pokoje: 1

Věk: 176/20 let
Rasa: Upír
Schopnost: Čítanie myšlienok - 100%
Email: a.next.Imc@gmail.com

Vzhled: Ako človek som to nemal ľahké, no ako upír šlo všetko ako po masle. Vďaka svojej výške, tmavo hnedým až čiernym; dlhším vlasom, a úsmevu som nemal problém nájsť jedlo. Pri love som bol obratný, celé dúhovky sa mi z olivovo zelenej farby zmenili na čiernu a spopod pier sa objavili dva tesáky. Štíhli a dlhý, no nie vychudnutý. Svaly sa nabrali. Rád som sa obliekal do tmavých vecí, ale nepohrdol som ani niečím svetlejším. Behom rokov som sa zvykol obliekať viac elegantne , lebo bolo ľahšie nájsť korisť, keď prišla sama.

Povaha: Moja povaha je zaujímavá. Ako človek som bol hanblivý, plachý a ťažko som nadväzoval komunikáciu s druhými. Po premene to ešte chvíľku trvalo, no oťukal som sa. Momentálne som sám. Sám sebou bez akého koľvek strachu, plný sebavedomia, sily a spokojnosti. Nerád si ku sebe niekoho púšťam, najradšej som sám, lebo nechcem zažiť to ako mi niekto blízky znova umrie. Ťažko niekomu verím lebo som sa už sklamal, no ak si niekto nájde ku mne cestu som ochotný za neho položiť aj život. Moja nálada je taká ako sa ráno zobudím, dá sa povedať.

Historie: Narodil som sa ako človek v malej dedine v Anglicku. Moja rodina vlastnila malí ranč, kde som vyrastal. V dobe keď som vyrastal sa tradovali rôzne príbehy o čarodejniciach, vlkolakoch, upíroch, démonoch a rôznom nadprirodzenom. Ako dieťa som tomu veril, no čím som bol starší tým menej. Až pokiaľ som nestretol Caroline. Bolo to nádherné dievča a ja som a do nej zamiloval. Raz večer sme sa prechádzali, keď som zrazu ucítil ako mi niekto ťahá hlavu na bok a odhalil mi celý krk. Nemohol som sa pohnúť a cítil som ostrú bolesť na krku. Cítil som ako mi sila odchádza z tela, keď sa zrazu zovretie uvoľnilo a spadol som sa zem. Zbadal som Caroline a jej ostré očné zuby. Jediné čo povedala bolo "prepáč." Zmizla a odvtedy som ju nevidel. Prebudil som sa na zemi s pocitom hladu. Cítil som sa inak, no neprikladal som tomu veľkú dôležitosť. Postavil som sa zo zeme, Pozbieral všetky sily a šiel domov. Aj napriek množstvu jedla čo som za posledných pár dní zjedol, som stále bol hladný a cítil som sa slabý, až na jedno poobedie. Pri jazde na koni sa stala nehoda. Kôň pri výskoku zadrel kopytami o zlomený strom a zacítil som len zem. Postavil som sa a čudoval že mi nič nie je, no kôň mal otvorenú zlomeninu na nohe. Podišiel som k nemu a čupol si. Pohladil som koňa pár krát po hlave a pozrel som sa na nohu. Zahľadel som sa na vytekajúcu červenú tekutinu. Nevedome som si namočil končeky prstov do nej a privoňal si. Pozeral som sa prsty a končekom jazyka trochu zlýzol. Bola to zaujímavá chuť, no chutilo mi to. Naklonil som sa nad koňa a ani neviem ako vysunuli sa mi tesáky. Zaboril som ich do konskej srsti a z chuti sa napil. Cítil som ako mi narastá sila, usmial som sa a chrbtom ruky som si zotrel prúdik krvi ktorá mi vytiekla z kútika úst. Kŕmil som sa zo zvierat pár týždňov, až pokiaľ som nechcel viac. Moja túžba po ľudskej krvi bola vraždiaca a nevedel som to zvládnuť. Aj keď som sa snažil sa to udržať, ale nešlo to. Pri prvej príležitosti som ochutnal ľudskú krv a neľutoval som ani kvapku. Tak silný a mocný som a nikdy necítil. Okamžite ako bolo spozorované, že ľudia záhadne miznú, bol som nútený odísť. Nikdy som nemohol zostať na miesť príliš dlho, len pár rokov. Nemal som nikoho blízkeho a keď som niekoho premenil nechal som ho tak a odišiel, ako to mne spravila Caroline. Vidieť zomrieť mojich blízkych ma bolelo a nechcem so to už viac zažiť. Kvôli častejším úmrtiam spôsobeným mnou a môjmu nestarnúcemu vzhľadu som sa stále premiestňoval na nové miesta. Postupom času som sa naučil piť z ľudí aby som ich nezabil a ani nepremenil. Bol som spokojný sám zo sebou. V tomto storočí som sedel v bare a pil Kapitána, keď som započul rozhovor dvoch starších mužov. Zdvihol som jeden kútik do úsmevu. Jeden nich ani nevedel, ale z jeho mysle som si prečítal ako sa dostanem na jedno veľmi zaujímavé miesto. Dopil som pohár, položil ho na bar a vydal som sa na cestu do Topií.


Vlkodlak// Nicol Victorie Konerei

23. října 2013 v 20:47 | Tokito

Nicol Victorie Konerei





Yangi's: 70
Č.Pokoje: 3

Věk: 16let
Rasa: Vlkodlak
Schopnost: Způsobit myšlenkou bolest - 100%
Puls mrtvých kosti - Minupulace s vlastními kostmi. - 100%
Email: Rawr.cat@seznam.cz

Vzhled: Nicol nebo-li Victorie se pyšní svou vysokou a štíhlou postavou (176cm/55kg), na kterou je dost pyšná i přesto že pije alkohol občasně kouří a sní i to nejkaloričtější jídlo co může. K vysoké a štíhlé postavě se výborně hodí její dlouhé a rovné nohy, které ráda vystavuje světu sukněmi a úplíma džínama či legínama. Malý ale dost výrazný zadek jí dodává na ženskosti. Malé prsa, které však jsou výrazně pouze v úplích natělníkách občas zmizí v plandajícím tričku. Její obličej má pestré rysy. Rty jsou dlouhé a světlounce růžové. Nos se v jejím obličeji neztrácí avšak ani nejde nijak výrazně vidět. Její oči jsou velmi výrazné barvy, která však nikdy netrvá dlouho. Většinou jsou však oříškově hnědé a občasně i medové. Vlasy u Nicol se nedají nijak popsat. Její uchylka je si barvit vlasy na různé barvy. Ale většinou se jí dá zastihnout v blonďatých vlasech které jí plandají nad jejím zadkem. Ofina jí sem tam spadne do očí..Její "vlčí" vzhled se nemění moc od toho jejího "lidského". Má bílou huňatou srst, která se mnohokrát strácí ve sněhových měsících. Srst je na dotek hebká a dá se mírně zatáhnou mezi prsty díky tomu, že je delší. Její oči jsou šedé až stříbrné barvy, tudiž až tak hodně nevyčuhují z jejího kožichu.

Povaha: Nicol nebo Victorie jak chcete, je takový malý cvok. V jejím jádru je furt malé, roztomilé a nezbedné dítko. To dítko někdy vyplave na povrch a s ním i nezbedne nápady. Na povrch je chladná jako ledová královna ale i tato vrstva se dá snadno přelomit. Když se přleomí vrstva ledové královny je Victorie naprosto jiná. Hodná, milá dokonce i vtipná. Tahle její vrstva kterou nazývá " Motorová myš" je nezastavitelná. Tuto vrstvu chování tak nazvala díky tomu, že s přáteli probouzí své malé dítko ve vnitru sebe samé. A když na její nápad někdo přikývne tak je jako motorová myš. Ale i tato vrstva "Motorová myš" jde snadno zničit a to jen malým zrazením,lží a jinými věcmi co by mohl blízký přítel udělat. Když se tohle stane je Victorie vlkodlka který nejde udržet. Ty geny v sobě už nedrží, spíše naopak. Dá jim plnou volnost. V tu chvíli se s ní stává drzá,zlá a agresivní osoba. Její ústa se jí přemění na tlamu s ostrýma špičákama .Ano, Victorie je takový had, který má mnoho vrstev, které svléká a obléká. K tomuto taky patří mnohočasté změny účasů, což je její droga. Miluje sport - běhání a plavání. A také sladkosti. Miluje jídlo. Je to takový gurmán, její chuťové pohárky vyzkouší všechnu kuchyni, která se jí nabízí. Sladké? Slané? Ostré? Sladkokyselé? Neste to jsem, všechno ochutnám. Jak ona říká "Život žiju jenom jednou, tak proč toho nezkusit co nejvíce?". Také si blížší lidé mohou všimnou, že Victorie miluje adrenalin a vše, co k němu patří. Její šílenost se někdy musí stopnout dobrý filmem v kině a nebo klidným sezením u jasmínového čaje, který doslova miluje. Můžete u ní vidět krabičku black devil, která jí avšak vydrží i měsíc. A kdyby jste Nicol Victorii chtěli pozvat na drink, přichystejte si buď Mochito, červené víno a nebo sklenku dobré Whisky. A nebo jí kupte prostě velký pohád zmrzliny.

Historie: Jednoho sychravého večera kdy si vítr hrál s korunami stromů tak krutě že mohutné větve se lámaly se v jednom malém domečku nakrají lesa ozval dětský pláč. Ano, v tento den se narodila malá hnědovlasá holčička s velkýma hnědýma očima......... Od tohoto dne uplynuly už dva roky a holčička která už nese jméno Nicol Vistorie Konerei a slaví dnes své druhé narozeniny. Všude se nese radostný smích dětí a rodiče zapalují slavností dort. Po pár minutách Nicol sfoukává svíčky a přeje si přání. "Chcu být něčím zvláštní!" . V tu dobu ještě nevěděla, že v ní koluje krev vlkodlaka, který je tak silný, že jí za pár dnů,měsíců či let pohltí. Tento narozeninový den zkončil a Nicol spokojeně spinkala ve svém velikém barevném pokojíčku. Z kuchyně se linul křik. Rodiče se hádali. "Ty jsi s ní něco měl?! " Řvala máma. Táta neodpovídal."Zbal si věci a vypadni!!" Zakřičela na něj prudce máma. Druhý den se Nicol probudila plná energie a hledala rodiče. Místo rodičů našla jen mámu, která vařila snídani. Maminka Nicol řekla, že Tatínek jel na pracovní cestu a vrátí se až za dlouho. Samozřejmě že Nicol jí uvěřila, byla v té době ještě malá. Když se tatínek už nějaké ty měsíce nevracel Nicol na něj zapoměla.. Toki-dela slavila 4 roky. V té době už se v ní projevovali nějaké ty přiznaky toho že je jiná, ale nevšímali si toho. Teda ne Nicol. Její mamince to bylo hned jasné, už jen z toho důvodu, že oba její rodiče byli také vlkodlaci. V jejich 7letech jí to maminka vysvětlila z důvodu, že když se Nicol naštvala měla velikou sílu.Její oči dostali podivný pohled a nemohla v sobě udržet ten velký vztek. Nicol to vzala dosti pozitivně. Nemusela se s ničím smiřovat, jelikož byla spokojená že je něčím zvláštním. Lákalo jí to tajmeno a do teď láká. Ale i přes to, že se s tím smířila se s její matkou rozhodly, že by bylo lepší kdyby se odstěhovala do této zvláštní školy jménem Topia. A tak se také stalo.



Vlkodlak// Richard Michael Lyerd

23. října 2013 v 20:39 | Tokito

Richard Michael Lyerd



Yangi's: 78
Č.Pokoje: 4

Věk: 17let
Rasa: Vlkodlak
Schopnost: Živel země - 100%
Černé peří - Ovládá peříčka, které jsou ostré jako žiletky. - 100%
Email: Nepřeje si být zveřejněn.

Vzhled: Tento chlapec, který nese jméno Richard Michael Lyerd je vysoký 189cm a váží 78kg. Není nějaké párátko bez svalové hmoty ale i přesto to zase není nějaký svalovec. Jeho bledá pleť se leskne na sluníčku ale také velmi rychle chytá tmavší odstín na sluníčku. Má černé vlasy. Odstín černé, která je doslova černo černoucí. Tyto vlasy má většinou hozené jak se mu hodí, jen málo kdy se stává, že by je měl nějak upravené. Ať už vyžehlené,nagelované či jinak upravené. Tělo mu nezdobí ani jedno tetování. Možná proto, že je proti tomu, možná proto, že nebyla ještě příležitost to tetování mít, kdo ví. Koutek úst mu zdobí černý kroužek s dvouma kuličkama. Modro zelené oči mu většinou tikají všude kolem. Vzhled Richard nebo Michaela jak chcete, se moc neliší od jeho člověčí podoby. Má černo černoucí hustou a dlouho srst, která se leskne na sluníčku nebo se v něm odráží svit měsíce. Jeho tělo je stále mohutné a velké a jeho čtyři mohutné tlapy po sobě nechávají velké stopy. Má velké a zářivé oči, které se mění dle toho jakou má náladu. Někdy to je výhoda, někdy zase nevýhoda pro něj samého.

Povaha: Tento chlapec je velmi složitá osobnost. Nikdy nikdo netuší, z jakou náladou se probudí a z jakou náladou dorazí. Je to chlapec s mnoha rozdílama ve své povaze. Miluje zábavu, lidi, humor, tanec, velkou společnost kolem sebe a vše, co k tomuto patří. Někdy opět se projeví jeho další povaha. Chce být sám, nechce mít nikoho kolem sebe, nechce humor ani tanec, nechce zábavu. Raději si vezme tužku a papír a kreslí si a nebo prupisku a svůj široký blog a píše do něj příběhy nebo si někam jen tak sedne a přemýšlí buď o něčem nebo pro změnu o ničem. Od malička ho otec učil na hudební nástroje a tudiž umí hrát na kytaru a klavír. Miluje hudbu tudiž miluje i dny, kdy si může klidně sednou a zahrát si pár minut na klavír či na kytaru. Také nikdy neodmítne sportováním. Ať už raním běháním nebo večerním plaváním. Ale i přes tohle miluje sladkosti. Je jako taková jiná kopie L. Dokáže za den sníst tolik sladkostí, že si ho většinou v cukrárně pamatuji pod jeho jménem a proč by mu vlastně vykali, když tam je skoro každý den? Dokáže si dát to nejsladší kakao k němu jíst tu nejsladší zmrzlinu a zamíchávat si to kakao jahodovým lízátkem. Mňamka! Nebo pro změnu jíst horké ovoce do toho zakusovat tabulku bílé čokolády a pít k tomu velký šálek husté horké čokolády..

Historie: Jako každý člověk, tak i Richard nebo Michael přezdívanému taky jako Rišák se narodil v nějakém městě v nějakou hodinu v nějaký den a taky nějakým rodičům. Rišák se narodil ve městě jménem Luxembourg které sídlí v Francii. Narodil se dne 30.3. v 04:30 díky své matce Nicol a svému otci Michaelovi. Žili tam společně až do jeho 14let. Poté se rozhodli, že by bylo fajn se kouknout i do jiných zemí a to ne jen v Evropě a tak se stálo. Krásný a velký dům se ve Francii prodal, Rišák se odhlásil ze školy ve které měl velmi dobré známky. Rozloučili se ze zbytkem rodiny. Což byla babička a děda, které měl Rišák velmi rád. Také zamával svým kamarádům a vydali se na dobrodružství kam je srdce povede. Jejich cesta první vedla pro Evropě.- Španělsko, Irsko, Itálie, Makedonie. Poté se jejich cesta změnila na směr do Asie. - Čína. Indie,Barma, Mongolsko a v neposlední řadě Japonsko kde se usadili. Přesněji ve městě Tokjó /Tokio/. Byly tam všichni šťastný ostatně jako celou dobu, co společně cestovali. Díky cestování se Rišák naučil mnoho jazyků ať už plynule či jen zřídka. Život v Japonsku se jim velmi všem líbil. Žilo se tam šťastně až do Rišákových 15 a půl roku. Toho věku se zístilo, že je Rišák vlkodlak. Věděla to jak matka Nicol tak otec Michaelo a proto se Rišákovy snažili jak jen to šlo pomoc. Pro Rišáka to byla velká změna, přece jen. Tyhle stvůry byli ukazovány v každém sci-fi filmu jako netvoři které touží jen po krvy a smrti, po ukojení svého hladu. Ale tohle období se nějak překouslo. Jen tu byl jediný problém. A to ten, když se Rišák rozčílil nedokázal se ovládat. Doma to bylo v pořádku všichni se s tím naučili žít ale ve škole to už bylo horší díky tomu, že do sebe nenechal rýt. A proto se doma dohodli, že Rišák pojede do této školy, že to pro něj bude jednoduší a bude tu mít více času na studium. Souhlasil. Sbalil si své tašky a kufry. Rozloučil se s rodiči, které tak tuze miloval a ocitl se tady.




Yangi's

23. října 2013 v 15:10 | Tokito


Krátký info článek o tom, co jsou to vůbec Yangi's. K čemu nám slouží, a jak je můžeme získat.
Pokud by byly ohledně Yangi's nějaké nesrovnalosti - obraťte se do komentářů níže.

~~

Co to jsou ty Yangi's?
Yangi's můžeme přeložit i na slovo body. Ale jelikož na tomto blogu tvoříme nějaký ten "nový svět", tak i body zde mají nějaký ten svůj nový název. Yangi's Vám pomáhají ve zdokonalování Vás samého.

~~

Na co mi jsou Yangi's?
Pomáhají Vám ve vývoji Vaší postavy a tudíž i ve vývoji hry - Dají se měnit za schopnosti (které si už vymýšlíte Vy samotní).

~~

Jak získám Yangi's?
To je velmi jednoduché! Yangi's můžete získat za Vaší hráčskou aktivitu (tzv. psaní v knihách). Také za plnění úkolů, kterých každý měsíc bude mnoho. Za hru s vypravěčem se také dostávají Yangi's. Za nové nápady k blogu a na jeho vylepšení jsou také účtovány Yangi's (samozřejmě za ty, co se použily). Také se dají získat za to že budete organizovat nějakou akci a nebo budete vypravěčem. (Samozřejmě po domluvě s Adminem přes email či chat! Akce také bude dána vědět ostatním adminem přes stránky.)

~~

Kde zjístím, kolik má daná postava Yangi's?
Stačí najet na postavu v kolonce seznam postav. A na jejím učtu to je přesně napsáno.

~~

Za kolik Yangi's můžu měnit za schopnost či jí vylepšovat?
Přesně 100 Yangi's. Takže jinak řečeno 1 schopnost Vás stojí 100 Yangi's.
O vylepšování schopností článek ZDE.

~~

Jak je to s výší Yangi's?
Aktivita se vypočítává za celý měsíc - Velmi aktivní hráči mohou dostat až 30 Yangi's za měsíční aktivitu.
Úkoly, kterých je poměrně dost za měsíc jsou různé - U každého úkolu je napsáno, za kolik Yangi's je jeho vyplnění (bude se to pohybovat okolo 5-10 Yangi's)
Hra s vypravěčem - Také je dosti různorodá, ale dá se to odhadovat, že za jednu hru s vypravěčem můžete získat 15-20 Yangi's (s tím, že hra s vypravěčem nebude trvat 5 minut).
Návrhy na úpravu a vylepšení blogu, které by se použily - 20 Yangi's.
Za organizaci nějaké akce - 15 Yangi's
Chvilkoví výpravěč (tzv.na jednu akci) - 15 Yangi's

~~

Co když budu muset odejít se hry s vypravěčem, dostanu Yangi's?
Začneme od začátku - Hry s vypravěčem se samozřejmě může zúčasnit, kdo chce, a kolik chce postav. Během hry se také může někdo přidat, v tom není problém. Pokud daná osoba bude muset jít, tak to oznámí, abych o tom věděla. Pokud se účastnil hry aspoň dvacet minut, Yangi's jsou jeho. Pokud odejde, měl odehráno už dvacet minut a neomluví se mi, tak se může stát, že Yangi's mu nebudou připsány. Samozřejmě může postava hrát pouze dvacet minut, aby dostala Yangi's, ale také může hrát s vypravěčem déle do té doby, než se hra neukončí. Odhadovaná doba hry s vypravěčem je cca hodinka plus mínus. Hry s vypravěčem budou plánované a bude o nich dané info, a nebo se vypravěč objeví někde, kde bude více hráčů zrovna hrát.

Schopnosti

23. října 2013 v 14:22 | Tokito

Jak už bylo řečeno - každý má jednu vrozenou schopnost, kterou umí 100% využívat. Samozřejmě, není špatné onu schopnost procvičovat i přesto, že jí stoprocetně ovládáme. Opakování je matka moudrosti.


Teleportace

Na co bychom se namáhali unavujícím cestováním. Osoba, která má tuto schopnost, se snadno a rychle přemístí tam, kam potřebuje. Stačí se pouze myšlenkou upnout na místo, kde chceme být. Můžete také spolu s Vámi přemisťovat předměty, osoby a zvířata za podmínky, že se jich budete jakkoliv přímo dotýkat. Pokud je osoba, co tuto schopnost má, vystresovaná, unavená nebo rozčílená, může se stát, že se objeví naprosto někde jinde, než chtěla. Proto se doporučuje používat jen ve velmi vyrovnané náladě.



Čtení myšlenek

Jak už název napovídá, tak touto schopností se dá doslova a do písmene přečíst, na co daná osoba myslí. Velmi to ulehčuje páčení z někoho informace. Ale dávejte pozor, aby jste pak nedostali od někoho po tlamě. Touto schopností si také můžete velmi snadno ověřit, kdo má silnější nervy. Ne moc lidí má rádo, když se jim někdo hrabe v hlavě.





Způsobení bolesti myšlenkou

Musí být úžasné na někoho jen tak se kouknout, a najednou se před Vámi bude zmítat v křečích. Stačí si pomyslet na jakoukoliv bolest a daná osoba ji za pár vteřin pocítí přesně tak, jak vy to máte naplánované v hlavě. Bolest se dá způsobit pouze BEZ použití věcí (nedá se používat nůž, jehly, žiletky atd.). Můžete způsobit bolení hlavy, křeče, závrať, pálení očí atd. Při častém používání této schopnosti se může pravděpodobně stát, že se schopnost obrátí proti Vám.



Vyléčení jakéhokoliv zranění

Velmi užitečná schopnost. Stačí se očima a myslí zaměřit na dané místo zranění - a zranění by se mělo začít léčit. Čím těžší zranění, tím se pomaleji uzdravuje. Také můžete léčit různé nemoci, jako jsou chřipky, rýmy, žaludeční problémy atd. Ale stejně jako u zranění - čím horší nemoc, tím pomaleji se léčí. Mnohokrát se musí léčit i několikrát po sobě - na etapy. Pamatujte však, že každé vyléčeni něčí rány či nemoci Vám ubírá energii, tudíž na to, že byste za den vyléčili oddíl vojáků, zapomeňte, pokud vy sami nechcete skončit na zdravotním lehátku v nemocnici. Také schopnost nefunguje, zda se chcete léčit samotní. .



Čtení emocí

Výborná schopnost pro někoho, kdo se rád šťourá v tom, co se před ním lidé snaží schovat. Jak už název naprosto jasně říká tak zjístíte každou emoci, která Vám je skrytá a to bez špetky problému.






Iluze

Rádi tvoříte něco, co je, a přitom není? Stačí jediná Vaše myšlenka a skáče před Vámi krásná srna, která se na dotek či bouchnutí nebo přerušení Vaší myšlenky rozplyne jako pára nad hrncem. Iluzi můžete vytvořit kdekoliv a kdykoliv. Stačí Vaše silná mysl na to, abyste ji udrželi. Ale pozor, na dotek či jak bylo řečeno přerušení Vaší myšlenky nezbyde po iluzi absolutně nic. Ale i tak - iluze jsou velmi živé a snadno se iluzemi dá oklamat mnoho nadpřirozených bytostí a obyčejného smrtelníka tím můžete dohnat k šílenství.



Ovládání počasí

Sníh? Sluníčko? Déšť? Pozor, tato schopnost funguje jen v okruhu 15 m okolo Vás.








Živel oheň

Někdo se ohně bojí, někdo u něj hledá útočiště. Oboje musíme chápat. Oheň má demoliční účinky, které dokážou všechno zničit, a vše kolem sebe přeměnit na černočerný popel. Bez rozmyslu dokáže zabít. Ale i přesto nám dává teplo v ty nejstudenější zimní večery a snadno si nad ním můžeme usušit oblečení/kožich, které nám pro změnu namočil déšť. A jak se říká - děti si s ohněm nemají hrát.




Živel voda

Voda je skoro ten nejsilnější živel. Bez vody, by nebyla země. A voda dokáže zabít oheň. Ale i mírumilovná voda dokáže udělat potopy ve velkém měřítku. Tsunami pro ni není žádný problém. Roztopení ledu, zmražení atd. - to všechno voda moc dobře umí a je si toho vědoma.





Živel země

Země taktéž jako voda je mírumilovná, dokud nemá důvod být zlá. Dokáže velmi snadno ublížit svými hrubými kořeny, které dokážou stisknout a udusit. Také rostliny, stromy, keře připadají do země. A osoba s touto schopností je může snadno ovládat.






Živel vzduch

Tento živel určitě všichni známe a víme, co si pod ním představit. Hurikán či lehký vánek, to všechno obnáší tato schopnost a Vaše bedra, která si s touto schopností musí poradit..

S kým se zde můžete setkat?

4. října 2013 v 21:55 | Tokito

Na zdejší škole se můžete potkat s mnoha studenty, kteří Váš buď mohou vypít za živa, roztrhat jako hadrovou panenku a nebo, prostě si Vás jenom tak nechat jako mazlíčka. A proto by každý měl aspoň trochu vědět, kde se to pohybuje. Mezi kým se to pohybuje.

Vlkodlaci

V dnešní době si každý člověk pod názvem vlkodlak přestaví jinou věc. Někdo si představí velkého a silného vlka, někdo zase stvůru až přes dva metry vysokou se shrbenějším postojem a vlčím těle avšak na dvou nohách. V dnešní době můžeme oba příklady zařazovat do skupinky vlkodlaků. A proč? Vlkodlaci se za ta tisíciletí, co žijí, přeměňují, kříží a proto vlkodlaků můžeme čekat více druhů. A i přesto vlkodlaci stále jsou těmi starými dobrými vlkodlaky. Za úplňku se "člověk", který je vlkodlak, mění i bez toho, aby chtěl, na vlkodlaka. Avšak při přeměně při úplňku nepozná ani nejlepšího přítele, svou lásku, natož člověka, kterému by neměl ublížit. Pohání ho jenom hlad. Z noci kdy ho poháněl úplněk si nikdy nic nepamatuje, po úplňku jsou také nejslabší, jelikož se za tu noc vybouří. Při úplňku můžeme vlkodlaka vidět v celé jeho kráse a volnosti, ale za malou daň, že bychom ono setkání už nemuseli přežít. Vlkodlaci mají velmi dobrý sluch, čich a zrak. Krev cítí na velkou vzdálenost a dokáží určit, jaké rase (zvířeti) krev připadá. Když noční oblohu nezdobí úplněk nebo se ona noc neblíží, dokáže "člověk" s vlkodlačí duší být mírumilovná osoba. A to i přesto, že jeho čichové buňky ucítí krev. Dokáže se krotit. Ale nedoporučujeme vlkodlaka dráždit, ne každý tvor této rasy se dokáže krotit. Vlkodlak se popálí o všechno, co je ze 100% stříbra. Nejúčinnější způsob, jak zabít vlkodlaka, je ho zastřelit stříbrnou kulkou.




Démoni

Každý démon, tak i člověk, má svou povahu, ale nikdy nejsou milí, přátelští a dobrosrdeční. Najdou se i takoví, kteří se vyžívají v utrpení jiných ras. Oči démona mají temnou barvu. Velmi dobře vidí ve tmě. Nosí většinou tmavé barvy a světlé, jako růžová a žlutá, je dokáží oslepit nebo znechutit. Nosí při sobě většinou amulety, které je chrání. Jsou to arogantní a drzí, nespolečenští a pomstychtiví vrahové, kteří o sobě mají velké mínění. Avšak u každé rasy se najde výjimka.





Andělé

Andělé jsou asi nejznámější rasa. Andělů je mnoho, ale asi nejznámější jsou strážní andělé. Každý smrtelník má svého strážného anděla. Anděl mu je nablízku a hlídá mu duši. Má většinou sněhově bílá křídla. Poté jsou také Archandělé, kteří jsou pomocníci Boha. Křídla jsou tmavší kávová či kakaová. Také jsou andělé, kteří jsou volní a obyčejní, ale i ti můžou být poté vyžádání od Boha, aby se taky ujali nějakého člověka. Také se můžete setkat s anděly smrti, pomsty, pekel, padlými anděly a mnoho mnoho dalších. Duhovky andělů se mění dle nálady a taky dle toho, jakou má povahu.




Elfové

Všichni Elfové mají něco společného s lesy nebo alespoň s přírodou. Zemědělství je pro ně tabu - žijí z darů přírody. Na delší dobu mohou zadržet dech a skáčou do větší výšky než ostatní. Jsou moudří a bystří, rychle se učí to, co ještě neumí. Velmi dobře se vyhýbají nepřátelským ranám a jsou velmi dobří na boj z blízka. Jsou velmi ohební. Každý gymnasta by jim záviděl. Také jsou velmi dobří tanečníci. Skoro každý elf umí hrát na nějaký hudební nástroj. Říká se, že elfové mají tu nejkrásnější hudbu - je v ní život, cit a skrytá myšlenka. Jsou o něco vyšší než normální lidé, jsou hubených postav s agresivními rysy, špičaté uši jsou samozřejmostí. Nikdy, i když mají smrtelná a jiná zranění, neztrácejí na kráse, a v tom je také jejich kouzlo. Mají také svůj jazyk, kterému málo kdo, spíše nikdo, nerozumí. Tím se dorozumívají velmi dobře, když chtějí, aby jim nikdo nerozuměl. Tento jazyk nazývají elfštinou - kwejštinou.




Draci

Je to člověk, který je duší drak. Dokáže se i přeměnit do podoby draka s tím, že to je 100% drak. Jeho tělo (kromě břicha) je pokryto silnými šupinami, kterými neprojede ani ta nejostřejší zbraň. Dračí krev je černá jako temnota sama a je to smrtelný jed. Mají velice dobrý zrak, čich i sluch, podle něhož jsou schopní rozpoznat skoro všechny živé bytosti na světě. Jsou velmi lstiví, vychytralí a velmi si libují v hádankách. Jejich pohled dokáže velmi snadno oklamat kohokoliv. Draci se nedají popsat díky tomu, že můžou být v různých velikostech a barvách.




Lidé

Člověka určitě všichni známe, a proto ho zdlouhavě nemusíme představovat. Jenom mu popřát hodně štěstí, zda na této škole přežije déle než měsíc bez toho, aby ho někdo přeměnil či zabil. Tudíž hodně štěstí.








Upíři

Upíři jsou bytosti, které Vás lehce můžou okouzli svou chůzí, úsměvem, pohledem a svou vychovanou povahou. Ale povahu si upír tvoří dle toho jaký je on sám. Takže ne od každého upíra můžete čekat, že Vám galantně podrží dveře. Mají světlou a studenou pleť a jejich tělo má pomalejší srdeční tep než ostatních bytostí. Jejich ústa zdobí dvě smrtelné zbraně a to jsou špičáky, které jsou ostré jako pár žiletek. Špičáky dokážou projít i tou nejhrubší kůži bez jakéhokoliv problému. Upíři k životu potřebují krev. Ať už to je lidská (má více živin) nebo zvířecí (méně živin). Na této škole samozřejmě jsou i "Blood bary", ve které se podávají krvavé drinky pro naše upíry s 100% živinami. Ale oproti lovu to má daleko. Hladový upír se nezajímá o svou oběť - když se zakousne, tak se zakousne, a buď jí vysaje naprosto celou, a nebo jí nechá aspoň kapku krve s tím, že jí poté nechá se zmítat ve velkých bolestech, než buď zemře nebo tělo oběti bude natolik silné, aby se přeměnilo také na upíra. Když se upír sytí pravidelně, dokáže se pak napít i z člověka s tím, že po chvilce přestane, a ani ho nepromění. Pokud se oběť zmítá a brání je to pro něj velmi bolestivá záležitost. Avšak pokud oběť je v klidu, uvolněná dokáže to být pro ní velmi příjemná záležitost, mnoho obětí to popisuje jako požití extáze (lehké uspání ze začátku, ale poté velmi rychlý navál energie.) Mýty o tom, že se třpytí na slunci, a že je oslabí česnek, jsou hlouposti. Takže pokud chcete oslabit upíra česnekovou pomazánkou, tak hodně štěstí. Upíra 100% zabije dřevěný kůl v místě srdce.


Zvěromág

Jsou to bytosti, které vypadají naprosto jako lidé. Avšak kdykoliv, kdy se jim zachce, se mohou přeměnit v jedno zvíře, které mají od narození určené. Jeden zvěromág = jedno určené zvíře na přeměnu. Nikdy to zvíře není drak, vlkodlak či vlk a jiné fantasy bytosti jako je gryf, jednorožec atd. Dokážou se měnit v obyčejná zvířata jako je pes, kočka, tygr či jaguár apod. Jejich proměna není tak stálá. Pokud se na proměnu a činy v proměně stoprocentně nesoustředí, může dojít k jejich zranění ať psychickému či fyzickému. Své schopnosti v přeměně nemohou používat.





Lovci

Lovci se na zdejší univerzitu dostávají ze dvou důvodů. Jsou odlišní než lidé a to z důvodu, že kdykoliv ucítí rasu, na kterou je jejich lov zaměřený, tak se nedokáží kontrolovat, a když už, tak velmi těžce. Druhý důvod je ten, že tato univerzita je velmi láká díky rasám, které se tu vyskytují. Každý lovec je zaměřený na jinou rasu (jednu jedinou a jinou neloví). Někteří lovci zabíjí skřety, další se snaží zase zabít mořské panny nebo upíry. Jsou to vždy silní a vytrénovaní jedinci s pevnou vůli. NEDOKÁŽÍ se přátelit s rasou, kterou loví. Jsou velmi vynalézaví a rychle jim to myslí. Taktéž jsou to dobří taktici. NEDAJÍ se přeměnit na vlkodlaka a jinou rasu na rozdíl od lidí. Jsou vždy v tmavém oblečení a mnohokrát se pohybují i ze zbrojí. Avšak zbraně nedávají světu znát a vždy je ukrytá.


Mořské panny

Tyto bytosti mají velmi blízko k pramenům, řekám a mořím. Jsou to půvabná a nádherná stvoření. Na souši jejich vzhled vystupuje, jako by byly lidé. Avšak stačí jediná kapka na jejich kůži a rázem z člověka zůstane jen horní polovina těla a dolní část těla se místo nohou promění v rybí ocas, který je mohutný a šupinatý. Barva ocasu může být jakákoliv. Jejich charakter je různý, nedá se přesně uvést. Povětšinou tyto bytosti byly považovány za kruté a bezduché NIC, které lákalo svou krásou námořníky, a poté je utopily, aby získaly duši, kterou neměly. V jiných bájích je mořská panna zvětšována jako mocná kouzelnice moře.



Skřeti

Jsou to velcí milovníci hazardu. Kostky, prší, mariáš, joker či ostatní hazardní hry jsou pro jejich osobu balzám na duši. A také ví proč. Jsou to velmi dobří hráči a povětšinou nad nebohými soupeři vyhrávají a to ne zrovna malou sumičku. Umí dobře ovlivňovat a skrývat své pocity. Avšak i přesto jsou to velcí baviči. Ale málo kdo pochopí jejich kyselý či trpký humor, který občas někomu nechtěně i chtěně ublíží. Nejsou velkého vzrůstu, povětšinou okolo 160 cm maximálně. Ale jejich vzhled není nijak zvláštní. Povětšinou nosí u sebe váček na peníze a vždy u sebe mají karty či kostky.